Pokud velké bolesti provázejí menstruaci pravidelně, je to určitě zásadní příznak. Kromě toho jsou to pak bolesti při sexu, někdy i marné snažení o těhotenství. Hodně varovné jsou potíže se stolicí během menstruace. To může být známka postižení střev endometriem. Pak taky existuje adenomyóza, ta se projevuje už od začátku reprodukčního věku velkými bolestmi při menstruaci. Je to postižení dělohy jako takové. 

Ženy s bolestí mnohdy přežívají dlouhé roky, ale na bolest si nikdy nelze zvyknout, to je mýtus. Funguje to přesně opačně a dochází k čím dál větší senzitivizaci i na drobné podněty. Slyšeli jsme všichni o formě mučení kapkou vody, kdy je nakonec bolest nesnesitelná. 

Teorií, jak endometrióza vzniká, je mnoho: uchycením menstruační krve, která kompletně neodtéká, hovoří se i o lymfatickém původu buněk endometria. Prý nemoc souvisí s odkladem reprodukce, ale tvrdá data k tomu nejsou. Zatím se to s jistotou bohužel neví. Proto také neexistuje nějaká jasná a doporučovaná prevence endometriózy. Víme, že funguje genetika - pokud menstruace bolela babičku i maminku, pak říkaly dceři, že to tak holt je a musí to vydržet, ta dcera pak ani neví, že má onemocnění, pokud nenatsane nějaká událost, která ji dovede k diagnóze. 

Druhá linie léčby je uvedení ženy do umělé menopauzy, navození přechodu. Zároveň je ale třeba ženě dodávat estrogen, aby třeba předčasně neřídly kosti. V případě nutnosti nastává i operační léčba, když je nález velký či třeba hrozí akutní ucpání střev, ztráta ledviny a podobně. Kombijnuje se běžně s hormony. Endometrióza zcela vyléčit nejde, ale jde odstranit její příčiny a držet v nemoc na uzdě. Po správné operaci je recidiva jen cca do 5 %.

Tím, že terapie má mnoho vrstev, mělo by být každé centrum pro léčbu endometriózy multioborové. Nejde jen o gynekologii a hormony, musíte být schopný operatér, který i tak potřebuje kolegy třeba z urologie (postižení sousedních orgánů, srůsty atd.). Je nutné mít v centru odborníky na bolest a rozhodně i fyzioterapeuty. Tak jsme zařízení u nás v Ostravě. Další centra jsou pak v Brně, Znojmě a Frýdku-Místku.

Operace pak ale byla na rok odložená kvůli covidu, až cysta nabyla velikosti pomeranče. V době covidu měly přednost jen diagnózy spojené s rakovinou a covidem.

Přidaly se postupně další potíže a velké bolesti. Panovalo dokonce podezření, že mám jinou diagnózu - adenomyózu. Nakonec jsem si musela termín operace vyloženě vydupat s tím, že jen ležím v posteli, jsem unavená a krvácím a nemůžu už takto fungovat. 

Bylo na tom vidět, že ta diagnoza není považovaná za tak zásadní, protože je chronická. Operace mi pomohla, přidala jsem si ještě psychoterapii a akupunkturu. 

Mýtus o bolestivé menstruaci se přenáší z matky na dceru. Pokud se dívka nedozví, že bolest může indikovat vážnější problém, pak o tom nepřemýšlí. Samozřejmě, analgetika mohou pomoci, ale zásadní jsou věci, které ke křečím vedou. Třeba neuvolněné a neaktivované pánevní dno nebo stres.

Varovný signál je, když bez analgetika nemůžeme při menstruaci fungovat a jsme omezené v denních činnostech. Za sebe doporučuji hledat zdroje bolesti, snažit se pomoci odpočinkem, bylinkami, napářkou.

S menstruačním volnem je to složité, může sekundárně ještě víc zatížit ženy na trhu práce a zvýšit gender pay gap. Spíš bych to viděla tak, aby ženy měly větší podporu systému při řešení bolestivé menstruace. Volno by si pak ženy vybíraly na základě nějaké konkrétní diagnózy vedoucí k bolestem: např. hormonální nerovnováha, ademomyóza nebo endometrióza. Ženy by chodily více na preventivní prohlídky a řešilo by se to zásadní, čili proč je jim špatně.

Potřebujeme začít chápat endometriózu jako závažné onemocnění, které se vyskytuje častěji než rakovina prsu. Potom potřebujeme úpravu úhradového systému tak, aby bylo zajištěno proplácení komplementární péče: čínská medicína, léčba bolesti, fyzioterapie nebo psychoterapie, asistovaná reprodukce atd. Nestačí jen hormonální léčba nebo operace, kterou dokáže zajistit gynekolog a chirurg. Snažíme se pomáhat s prosazením tohoto mezioborového přístupu. V tuto chvíli máme v Česku pět takových center, bylo by jich však potřeba dvakrát tolik. 

To, co jsme s Endo Talks zatím zvládli (podcast, pochody EndoMarch, hovory s lékaři i politiky), mi ukázalo magii týmu a to, co se děje, když mají lidi stejný cíl. Nemoc mi taky ukázala, že kromě kamarádů a rodiny, je potřeba kolem sebe mít i terapeuty a kouče, když jde do tuhého.